Anotace: JEN PÁR SLOV, BEZE STOP
Prostořeká jako řeka
syrová a divoká. Něco
šeptá, vzlyká prý to není
její vinna. Do břehů své
poselství, tam ho vrývá.
Ponořen tam, kde, no, v sudu
tam nad okraji úst. Nedosáhnu
vždy musím nadskočit, loknout
života se podotknout. Jak dlouho
ještě, nezbývá moc sil je tak
studená. Proč je tak červená
uniká mi něco, možná všechno.