Ostrovy opuštěného sebe
Ostrovy opuštěného sebe
.
Odpočinout si od všech
a hlavně od sebe
na lidožravých ostrovech
stavět z lebek
životy minul@
Slon má vrásky na chobotu
Strom uvnitř sebe
ad omnem votum
pušku a pilu umně ber
doživotní singulár
K čemu to všechno
pramálo nadějí na zisk sebe
jen na moři nevydechnout
-osudu úšklebek
když k pustině loď připlula
.
.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Kdybych měl ujíždět na úsměvu, tak bych poznamenal, že přežil a dočkal se i Robinson. Ale singulár je docela vážná věc, když má chlap nutkání se zařadit do konvencí. Někdo to má vyřešené - a bodejť ne. Chce to iniciativu... když je tolik lidí na světě. To by tak scházelo, sakra!
Tvá báseňka je pěkná. Hezky máš ty metafory vystavěné*
09.01.2020 00:44:00 | šerý
Ty ostrovy jsou někdy zbytečně daleko od sebe,
opuštěnost nebo samota, vše součást bytí a součást života...ve vlnách to jde vše. ;-)
08.01.2020 23:29:28 | jenommarie
