Rozpustil jsem se

Rozpustil jsem se v křičícím věku.

Hlavička, ručičky, nožičky!

Hlemýždí hmota zbyla mi, šašku -

odešels utřít si slzičky.

Protékám skrze všední šeď ovcí.

Očička, pusinka, prstíčky!

Havran je starý neměnný kočí,

který mě převeze, maličký.

Vylils mě do stěn domova, šašku.

Nosánek, tvářičky, tělíčko!

Hraji si tvou hru, tajemný šneku;

hraji si, hraji si, smrtičko.

Autor Xardas, 06.06.2020

Přečteno 356x

Tipy 9

Poslední tipující: Denael, Psavec, jenommarie, šerý, Frr, Marten

Komentáře (6)

Komentujících (4)

Komentáře

07.06.2020 13:01:18 Xardas

Jemný komentář od jemné Marie, děkuji za návštěvu. :) Ale snad vždy temný nejsem? :)

07.06.2020 11:37:52 jenommarie

Tak tahle je opravdu povedená, ukládám..rozpouštět tělíčko :-D ;-) hezky jsi si pohrál se smrtí..vždy temná..tohle pojetí, je až jemňoučké ;-) "ST"

07.06.2020 00:16:18 šerý

Nevím, jak Tvé dílko definovat. Ale řekl bych... blízce pěkňoučký. Bezva, Xardasi, rád jsem přečetl.

07.06.2020 04:44:39 Xardas

Děkuji za návštěvu, i já se teszko definuji, ale řekl bych meditativní poezie. :)

06.06.2020 20:02:41 Frr

báseň Tvá psána s osudovou hravostí-moc se mi líbí..prosím, uložím si ji
díky ST* :-D*

06.06.2020 20:05:36 Xardas

Děkuji, za návštěvu a jsem rád, že se někomu líbí, to vždy potěší. :)

Uživatel