NEVĚDOMÝ

NEVĚDOMÝ

Anotace: Cesta, kterou kráčet nechceš.

V rukou hrozny hněvu.
Přitom zpěvu slyším to
tam, jak se cítíš. Kdo jsi
nejsi, jen hříčka přírody.
Stoupenec odložený do
kouta, zůstaň tam. Neznáš
ten pravý vzorec, jsi jen
samá záplata. Odvržen
stržený do bláta. Hněv je
dnes zítra taky přijde, bude
tu zde na tebe zmrde, čekat.

Cesta plna balvanů jeden
odstrč z cesty, ne to je člověk.
Který tu leží zabalený jako
kámen, jako balvan cítíš ten
závan nepropustné, otupělosti.

Jede se dále člověk odvalen.
Tak stroze tak uboze či jen
podle. Lidí dosti je, ale každý
originál. Odtržen od smělosti
vize psána, v jedné knize. Každý
ji čte, tak jak se mu zamlouvá. Skrze
ní pak páchá, činy neodvratné.

Nedotýkej se mně, jsem celý do
tekutiny jediné. Co proudí ve všech
tak stejně, ale přeci tak mnohoznačně
odlišně. Zabil aby žil, zbylo jen málo
chvil. Zbyl jen moment, je to v tobě
nebo jsi jen ovce, dána tam odnikud
nikam.

Uprostřed svinstva, tebe tu vítám.
Zde jsi nezakopni o svou rozepři.
Hyeny tu žerou maso, nebo masu.
Masu lidí které někdo zabil, uťal
údy. Celý svět to ví, ale už si zvykl
na téhle světa, podoby. Je mu to u
u zadku, hlava už naplněna hoaxi.

 

Morálka upadla na zem, do těch těl
už zetlelých. Chtěla by vstát ale jenom
klouže a propadá se stále hlouběji.
Emoce jsou drahým zbožím, není
lehké vyvolat pocit sounáležitosti.
Je svět mimo tenhle co známe, kde
lidé jsou jen zboží. Jsou dány do klecí,
jako novodobí otroci. Řvu, tu tajně do noci. 

 

Autor triceps, 28.06.2020
Přečteno 193x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí