VÝLET

Anotace: Slunko hoří z věčností.

Svítím na obloze, trochu stroze.
Unikám, tikám jako bomba která
nechce vybuchovat. Sním si sen
který nikdy žít nebudu. Bdím či
polykám svoje slova, daná do frcu.

Stékám z hory smutku jako slza.
Mé ruce povídají o mne, tenhle příběh.
Skončí dobře, nevím odezním jako píseň.
Průzračný, avšak skrytý za něčím co není
vidět. Skryt nepoznán, určen už dávno však.

Chci jen vodu, křičí díru v břiše volá taky
svoji maminku. Ještě skoro dítě, chtěl za
svého vůdce bojovat. Už ví že se nechal napálit,
masírovaný tím svinstvem celý život. Nebo
možná ještě stále věří ve svoji nadřazenost.
Tak si s tím pocitem, chcípej, litovat tě nebudu,

Tak už tank dostal na frak, hoří vyskakují lidé.
Hoří pěkně tak nějak nacisticky, nechají je ať
jako uhlíky dohoří. Už nejsou bílý, páni všeho.
Jsou teď páni své bolesti, tak si ji užijte do sytosti
Nacisti, fašisti, nic lepšího si nezaslouží, chcípejte
velmi hezky pomalu. Ne není to zmar, válka pěje
chorály.

.

.