KONTEXT

Anotace: Kolemjdoucí tiše řvoucí.

Volám halo jsem, zde.
Vyroben prý, zlověstně.
Utvořen jako základ, čeho
Vnikám do tvých záhad.
Vše je tam v trezoru, zamknuté.

Tlačí ho ke zdi, je tam hřebík.
Oko setká se s tím předmětem?.
To asi muselo bolet, náhle odzbrojen.
Nechce se už prát, jenom řinčí.
Ten druhý dále, do něj bodá.

Krev ze země křičí, tak už dost.
Padá na zem, jako mrtvý blázen.
Jo je tam na márách, poslaný.
Uzmutý popsaný, jako něčí oběť.
Stalo se zlo, nevím proč taje, ukryté.

Obyčejná zem, ne tak zcela.
Na první pohled, na ten druhý, též.
Kopej tam, něco nalezneš.
Nebude to poklad zlatý, v lesku
Najdeš tam kosti lidí už zemřelých.

Masový hrob, lidi krutě zabitých.
Stalo se něco hrozného, nezajímá tě.
Nikoho, byli to lidé z druhé řady, utnuti
Byli odmítnutí jako lidé dány do kolonky
problém. Odsunutí na okraj, kde vždy byli.

Házím lano přes strom, ve smrti tě utopím.
Zabil jsi kradl, loupil, svůj život prohloupil.
Bičem práskne kůň už pod ním není, Tak
tam visí, jako náklad co už se nedoručí.
Kdo brečí jeho matka, každý ji má, volá na
poslední chvíli, na ni myslívá.

Malé dítě to nejkrásnější na světě je každé.
Vyroste a pak jako oběšenec na stromě skončí.
Svět nás zkouší, zákon jako poklona nejmocnějším.
Spravedlnost jako mrtvola, zcela slepá a ponurá.
Svět vyplnění hned, krví, penězi, mocí a bezmocí.