ZBĚSILE

Anotace: Jednou nocí, tramvaje už nejezdí.

Jenom ti plivnu do pole zorného, zmrde.
Pouze ti kopnu do ksichtu, kovovou botou.
Jen zatrhnu ti svět, neuvidíš jen tak hned.
Výhradně nebudeš už nikdy, mít zářivý úsměv.

Otlučený odvrácený na stranu druhou, nudnou.
Z krve ti udělám přání, z tvé krve, dnes napodruhé.
Mrak bude pršet neustále, tam kam se hneš, věř.
Blesk prověří tvé orgány, zaměří tě i na podruhé.

Nevyslovíš slovo poezie, nepůjde to, huba zdrhne.
Utopíš se ve svých výkalech, fuj je my z tebe zle.
Uvrhnu tě do cely, na ksicht dostaneš, jen výňatek.
Strčím ti hlavu do rektu krávy, budeš tak maličký.

Zamčený ve vzteku tebe si tam upeču, jsi vydlabaný.
Zlost jako ohlodaná kost, nic už na ni není, ale ty chceš víc.
Zuřivost dána člověku, jako zbraň která může být tak krutá.
Prchlivost vejde do tebe nebo budeš jenom oběť a co pud.
Radši ho vzbuď nachystej si ho hnedle a měj ho stále vedle sebe.