ŽIVOT, SNY a SMRT

ŽIVOT, SNY a SMRT

Anotace: @&@

 

 

 

ŽIVOT, SNY a SMRT

 

 

 

 

život je permanentní probouzení ze snů

splněných i těch druhých – těch především

 

jak absurdní paradox

nazývat smrt věčným spánkem

když je spíš konečným probuzením

ze všech kdy životem objatých snů

 

 

 

 

Praha, 29.7.2020

 

https://www.youtube.com/watch?v=ckNMjjxNWGk

 

 

 

 

 

 

 

Autor Amonasr, 29.07.2020
Přečteno 333x
Tipy 26
Poslední tipující: Danger, Emily Říhová, Donne, Jeněcovevzduchukrásného, Martinecka23, Yry, Psavec, Frr, šerý, Vivien, ...
ikonkaKomentáře (19)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

věčný spánek pro živého člověka,pro nebožtíka chvilka...
Krásně si hraješ v myšlenkách,kdy si žijeme sny ze smrtí :-)máme hlad.

02.08.2020 21:26:06 | Danger

Díky za pěknou a inspirativní reflexi :-)

04.08.2020 16:23:59 | Amonasr

Pěkná.

30.07.2020 16:27:41 | Donne

Děkuji za přijetí :-)

31.07.2020 10:47:55 | Amonasr

Tak že, taková ležatá osmička:-)

30.07.2020 15:40:41 | Jeněcovevzduchukrásného

Možná - snad... ;-)

31.07.2020 10:47:41 | Amonasr

....utíkám do snů ...až zhasnu...snad v jednom krásném zůstanu a na druhou stranu se dostanu...

30.07.2020 10:25:38 | silovka

Mámivé vábení cesty za zrcadlo...

30.07.2020 10:29:47 | Amonasr

Pěkně chycená myšlenka* Jaký klam říkat "spi sladce." Paradoxně můžeme prohlašovat "vítej v konečné realitě!"
Ale na druhé straně. Snít může být i motorem k cíli. Když nezůstane sen - jen.

29.07.2020 20:47:18 | šerý

Díky za znělou reakci, šerý :-) Život je jedna velká sbírka paradoxů, sny nevyjímaje... Ovšem bez toho by to byla jinak asi nuda :-)

30.07.2020 09:49:01 | Amonasr

Jsem ráda Josefe, že tě mohu číst... životem objaté sny

29.07.2020 17:49:23 | Vivien

Díky za povzbudivá slova, milá Vivien - pomaličku se vracím do modrého prostoru a doháním nejen psaní, ale hlavně čtení mých oblíbených, k nimž patříš samozřejmě i Ty ;-) Restů po dovolence, na níž jsem ale s chutí objal řadu snů, mám teď víc než plno - nejdřív musím postupně odvalit nahromaděné povinnosti, ale návrat k inspirativní zábavě je také žádoucí, takže se těším na další zdejší setkávání :-)*

29.07.2020 18:01:30 | Amonasr

Josefe, dovolená musí uzrát jak meruňka do sladka, u mě jistě žádné resty nemáš, a tam kde skutečně máš, tak hlavně z nich v nějakém tom kvaltu nezakopni. Zaznamenala jsem tvá "bílá místa", a jen si pomyslela, ty hloupá, měla ses na obavy pandemického světa vykašlat a letět. Budu se těšit, a vítej doma.

29.07.2020 18:14:32 | Vivien

:-D Díky za přivítání :-) A rozhodně nelituju, že jsme projeli napříč Německem, Francií, Španělskem a zpět (za 15 dní 6 tisíc km). Pandemie jsem se nebál ani nebojím, nějak ji ani za pandemii nepovažuju a celé to bláznění mi připadá podivně vykonstruované, ač na konspirativní teorie moc nevěřím. Spíš mi to připadá, že se svět nějak podivně vymkl z kloubů a zapomněl na své přirozené instinkty, které by ho jinak chránily mnohonásobně víc než nějaké pro mě čím dál absurdnější roušky. Mělo to ale jednu výhodu - všude bylo méně turistů, než je asi obvyklé, takže jsme si naše poznávání mohli vychutnat bez přehnaných davů a front. A po návratu jsem se v duchu omluvil i naší vládě - všude jinde se totiž blbne ještě o poznání víc než u nás. Roušky jsou povinné v uzavřených prostorách, včetně MHD, v uvedených zemích úplně všude a na ulici pak víc směrem k jihu. Takže "rouškovaná" ve dvaačtyřiceti stupních ve španělské Extremaduře je docela zážitek. Sice jsem tento náhubek nosil všude zásadně pod nosem, abych mohl dýchat a něco taky přes své brýle viděl, občas jsem byl ale aktivními zřízenci napomenut, což jsem bral víceméně jako sport - oni si plnili svou povinnost a já jim pokaždé udělal na chvíli radost, než jsem jim zmizel z dohledu. Ještě před půl rokem by mě ani ve snu nenapadlo, že se takového celosvětového absurdistánu vůbec můžu dožít :-)) Tož taky zkušenost, člověk si nejspíš zvykne na všechno - i když já zatím stále ještě nějak ne... ;-))

29.07.2020 18:43:39 | Amonasr

No jak jsi napsal, že z Extremadury, říkala jsem si, bože tak musí být snad čtyřicet. Ovšem nakonec člověk na horko a útrapy (a nějaké roušky snad taky) zapomene a domů si odveze spoustu krásy v duši, že na světě je hezky. Milý Amonku, tak pomalý rozjezd v té matičce, a na modrých značkách brzy zas na "plk", mávám a jdu si prohlížet aspoň fotoknihu, co jsem po návratu z Pyrenejského nějaký rok zpět vytvářela. Pěkný podvečer!

29.07.2020 18:56:10 | Vivien

Tak samo, že bohaté zážitky mnohonásobně přebíjí ty drobné absurdity a určité nepohodlí z všelijakých opatření z rodu potěmkiád, kterým se člověk spíš směje, než že by se vztekal... Tak prima zážitek z prohlížení fotoknihy! Také si těch dva a půl tisíce čerstvých fotek chceme ještě brzy prohlédnout, abychom si nabyté dojmy lépe zafixovali a prožili cestu virtuálně ještě jednou... Hezký podvečer i Tobě! ;-)*

29.07.2020 19:03:05 | Amonasr

A k tomu
..ten výběr Blue Effect..;-) *ST
co dodat víc.

29.07.2020 16:51:21 | jenommarie

Díky za souznění ;-)*

29.07.2020 17:45:04 | Amonasr

Já také Amonku ;-)*

30.07.2020 12:16:18 | jenommarie

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí