NOBLESA

Anotace: Něco ztrácí, asi.

Strojím, se dnes.
Dnes budu, jen pes.
Zítra zase, tlusté prase.
Až potom, budu člověkem.
Nechci znát, polovičatost.
Nepovím, nepoměřím, zlost.

Prostě dám ti pěstí, nebo ty.
Z otočky kopnu tě, do hlavy.
Vyskočím, létám vzduchem
jen chvíli, než dopadne noha k cíli.
Natřu se tvou krví, taky červenou.
Nechám tě tu ležet, chroptíš jen.

Nejsem zlý, jen člověk obvyklý.
Neublížím ti nikdy, jako první.
Budu vlídný, dokud, budeš ty.
Unikám, ten zmrd má pistoli.
Zbabělec, na nejnižší příčce.

Roztrhal ovci vlk, pohled nepěkný.
Roztržený člověk, visí z břicha vnitřnosti.
Střeva v blátě, zasuň si je hezky zpět.
Srdce tepe krev vytéká, člověk trpí.
Kámen veliký hozen, všechno uklidí.
Nasaď úsměv, dalších sedm miliard.

V potoce si ruce od krve myje, zvrací.
To byl první válka další oběti vyzvrátí.
Bude to brzy třeba teď, minomet to řekl.
Dopadl ruku si vzal, nohu trochu zkrátil.
Leží v blátě jež už tím oním, už dávno není.
Je to směs lidské krve, ostatků různorodých.

Tam ležíš v okopu než do boje, na smrt pokroku.
Tak už křičí, nasadit bajonety zkontrolovat zásobníky.
Ten s pistolí to chytil jako první, zelený mozek, blbý.
Další co tu nechtěli být kulometná palba kosí.
Další číslo plamenomet v akci, někdo tu tančí, zběsile
Tanec smrtonosný bolestivý, proč ti lidé umírají, do píči.
Klíč je v zámku natři branku, taky do ruda za ty naše...