Obřad falešného proroka

Hvězda padá, nebesa se otevírají
Černý závoj zahalen tajemstvím, o existenci naší vypráví
Kalich s krví se rozlévá, přesýpací hodiny na podlaze rozbité
Náruč nevědomí pevně semknutá, slepota má záhadná
A v ní se dusím, nic nevidím
Prozření přijde, byť ani naděje nezbyde
Vstříc poznání stojíme, na dosah jej máme
Přímý oční kontakt odmítáme, do země hledíme
Pohledy se vyhýbáme, však pravda nás dohání
Dýchá na nás, sleduje nás
Je všude, jako tma světlo vsakující
Jako upír rudou krev vysávající
Křídla zlomená a oči sešité
Bloudění v ruinách světa
Bloudíme, ruce slepě natahujeme ve snaze nahmatat
Skutečnost protnuta prudkými pohyby našich paží jako vzduch
Červi prolézající shnilým zjevením osvíceného
Falešného proroka
Proroka hlásajícího vyšší smysl
Smysl bytí