Vivat

Vivat

Anotace: I smíšený verš umí mít své kouzlo.

Sbírka: (S)hluky slov

 

Když mráz si k ránu stříbří černé kříže

jsme živí

přeci od nádechu blíže

těm spícím ve tmě.

 

Vždyť světlo každé svíčky jednou zhasne.

I nás čas sfoukne.

Jak přirozeně neúprosné.

Co tíží prostě pomine.

Chceš trvat navždy?

Já tedy ne.

 

A Básník?

Co to je?

Jen snůška slov, co možná přežije

a jednou si je budou drtit do hlavy

ti další, které to stejně nebaví.

 

Tak ptej se pantheonu klasiků

co z toho mají,

když ty jsi tu

a oni ve tmě

snad bloudí

snad nejsou

snad nebyli

 

a zbyla

 

jen slova,

která si můžeš přečíst znova.

 

Autor Alegra, 19.01.2021
Přečteno 113x
Tipy 16
Poslední tipující: blues, Nevyhledáš, mkinka, Emily Říhová, Iva Husárková, Kubíno, šerý, Psavec, jenommarie, praetorian
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Pěkná existencionální úvaha, pěkně podaná k tomu. Tvé básně se mi moc líbí, máš um básnířky, která po sobě smí něco hodnotného zanechat... Pro koho? Třeba těm, které bude bavit si tvé básně číst, ne nutně si je drtit do hlavy :).

29.01.2021 16:31:49 | Rosalune

..moc povedené kouzlo, které snůšku slov tvaruje do tvaru číše,
podpořené myšlenkou, zkušeností, empatií, citem, zlobou?...
Děkujme Bohu, tomu i tomu, že život netrvá věčně.
I nejlínější řeky proud, dospěje v moře klín.
Určitě si ty shluky slov přečtu znova i jiné od tebe.

28.01.2021 09:30:25 | blues

Nic není věcné
najdou li slova spícího básníka oči pro čtení
pocity jeho opět vzplanou
díky nim.*ST ;)

19.01.2021 11:16:39 | jenommarie

(věčné);)

19.01.2021 11:28:46 | jenommarie

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter