Rezignační

 

Snad šedé mraky klamné skutečnosti

si zvolna plynou tokem každodenním.

Proč dění mění z nebylo na není?

Vždyť snění

se rozplynulo silou každé slzy,

se vytratilo s nadějí, že brzy

se radost vrátí.

Jen čas se zkrátil.

 

 

Jak hořce prší kalem bezradnosti

se toužím vracet každou volnou chvílí

do okamžiků vědomí a síly,

když žily

ty touhy poznat zatím nepoznané,

ty snahy vidět dosud nevídané.

To vymodlené...

...se sotva stane.

 

 

Jak dlouho na hranici události

si může duše viset v prázdnu bytí?

Kdo cítí přetržení nití žití?

Jsme zbiti

a mnoho lidí nevnímá své rány.

A všechny rady kde kým rozdávány

jsou námi

vzletně omílány.