Návštěvnost
Sonet II.
Sonet II.
Sbírka: (S)hluky slov
Mnou čas se hnul a zpřetrhal mi struny,
když zkušeností bodl do naděje -
zas, znovu, stokrát, z každé možné strany
a způsobem.
Proč vždy se stejné děje?
Tak trvám. Teskně obracím se nazpět
a hledám střípky čehosi, co bylo.
A nedoufám. Snad zlobit se jen na svět?
Či sebe vinit vším, co neodžilo?
Vždyť iluze mi vzala pomíjivost
a zbylo prázdno, kvap a odříkání.
Má viník šanci na skutečnou milost?
Má odpuštění sobě? Možnost...? Skláním
se vysílená ranou od osudu
a vím, že jsem, a prostě jenom budu.
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk....Určitá vznešenost z Tvého díla čiší,krásně by se to přednášelo....myšlenkově bohaté....líbí.....Ji./úsměv/... Shakespeare
na mě dýchl zpozarohu......a jak si to tak čtu potřetí,tak nacházím paralely i jinde.....tak ten význam sílí....tedy u mě sílí...děkuji...
16.03.2021 11:38:37 | jitoush
Já jsem teď dost nemocný. Na LITERu jen občas. Klobouk dolů. Autorku jsem zaznamenal až nyní.
15.03.2021 23:58:40 | ARNOKULT
Dobrá práce a hezky rytmicky odkráčený sonet. Příjemné počtení*
15.03.2021 14:50:51 | šerý
Pěkný pochod myšlenek ke svému nitru..v celistvost;) *ST buď
15.03.2021 14:10:57 | jenommarie
To ve mě budí zvláštní emoce - líbi se mi to.
15.03.2021 13:41:18 | petrzal
Myslím, že už jsi.Hezké čtení
15.03.2021 12:02:40 | blues
Ve všem souhlasím s Dreamy.
15.03.2021 08:33:53 | mkinka
Tak to se moc hezky četlo a obsahově je krásná...:)
15.03.2021 07:13:51 | Dreamy