HMOTA

HMOTA

Anotace: RD

Ušlapán, hnijící záští.
Toho že vražedně praštil.
Další je zas zvláštní cíl.
Hledám snový úkryt, opodál,

Odchycen zabalen rozeslán.
Odeslán jako, plkající vzorek.
Člověk plačtivý, mozek rozkraden.
Jsem ten co tu býval včera, z večera.

Jedna bídná odpověď, ve tváři posudek.
Jsem rozlícen ukut ze železa, zářím svraštím čelo
Obličej zvláštní smích v jeho podání, umělý jest.
Kolik je cest než dojdeš tam kam chceš, zníš vokálně.

Gesta povolena, jedno znám, prý jsi jednička.
Na konci věty tečka smečka vlků, unáší mně.
Žrán za živa okusován, cítím tu hroznou bolest.
Nechci být nechci znít, v tuto chvíli chci jen odejít.

Žil bídně odešel ještě hůře, doufám že nebe je.
Za tebe že tam jsi a užíváš si, dojmy rozprávíš.
Žiji jako tečka dána až na samý konec, souvětí.
Cítím svět jeho vůni i smrad, není to kamarád.

Strmé pohoří k tobě hovoří řečí, kamenů vodou
sladkovodně ovinutých. Žiješ trest zač, za svou
nekončí stáž. Svět je a bude výspa kruté, té rudé.
Zatím v žilách koluje, mých tvých i marnosti posedlých.
Probodnut skrz naskrz kde je ta krev, co jsi když už nejsi.

 

 

Autor triceps, 25.04.2021
Přečteno 45x
Tipy 2
Poslední tipující: Iva Husárková
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter