NÁPLAST

Anotace: RD

Pestrobarevné slzy, pláčou tiše.
Uhni slez a vyvrtej si díru, tam si vlez.
Facka ještě neslezla a je tu další.
Tak moc ho věší nejsem zdejší.

Jablko spadlo ze stromu, dosti zarytě.
Pilně zlověstné ticho, prý ho bolí břicho.
Hrouda štěstí, utkaná ze zlatých nití.
Psal několik čar, zemdlený uvnitř probdělý.

Zaťal prsty odňal sebeklam, dávám unikám.
Plkával prostě mlel, černou kávu si potom udělal.
Nedůtklivý kopec mlčí, někdy něco mlčky tuší.
Ukopnutý palec, krev se blahosklonně červená.
Co je svět jen kamery, vůkol prostřeny, ve změti