Definice bytí

Definice bytí

Anotace: Nikdo vlastně nenalezl smysl, proč tu jsme. Většina lidí žije pro děti-své potomky, kde nalézají pravé štěstí a lásku. Každý z nás má určitý vzorec svého života a cestu, která jej naplňuje. Klobouk dolu před těmi, kteří svou cestu štěstí nalezli.

@

Stále vracíš se v duších, tělech a energiích

plující navěky, životy lidskými i pomíjivými

žiješ  ve  vlně naplnění a nestabilního štěstí

a pochopit své bytí a smysl života je složitý

 

 

 

Autor Krahujec, 05.10.2021
Přečteno 270x
Tipy 19
Poslední tipující: Amonasr, Frr, jenommarie, Fany, paradoxy, Iva Husárková, Yry, Akrij8, šerý, mkinka, ...
ikonkaKomentáře (25)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

No jo...a jsme v kolotoči dění
vším různým obklopeni
je tolik na nás nasypáno
ne vždy nás těší každé ráno
přesto se nepřestaneme snažit
ať naše HVĚZDA ZÁŘÍ ***ST:));)*
Pusť si ji
https://youtu.be/fAHSloqaOP4
*

06.10.2021 13:21:31 | jenommarie

V den, kdy byla Helleyova kometa nejblíž, proto si to pamatuji,
jsem položil otázku asistence marxistické filosofie:

Jaký smysl má to, co existuje ?

"Nemá smysl hledat smysl tam, kde není", řekla.

06.10.2021 08:31:50 | ttragelaf

Ano:)

06.10.2021 08:40:32 | paradoxy

Ano. To jsem si taky začínal myslet.
Ale pravda to není.

06.10.2021 09:23:22 | ttragelaf

Svět není subjekt- objektová plocha.
Toto dočasně praktické rozvržení je výhodné pro vědecko technickou bázi. Pro život je zhoubné.
Anna Hogenová

Duše je svět. Příroda. Příroda je to, co je přítomno při rození. Natura. Natus. Proto to slovo.

Semeno palmy obsahuje jako potenci výsledný tvar. Pohyb k tomuto tvaru je smyslem bytí a žití palmy.

Každá duše se musí rodit a pochybovat ke svému výslednému tvaru. Každá sama zvlášť.
Žádné převtělování. Ten pohyb musí být výkon.
Od startu. Už jen to je smyslem. Zcela evidentním.

06.10.2021 09:41:09 | ttragelaf

Budete se mnou souhlasit, když Vám napíši, že smyslem života je pohyb, který obsahuje začátek a konec a konec je opět začátkem? A nebavím se o nějakém převtělování duší, bavím se o jednom lidském životě. Snad jako příklad uvedu, že matka se stará o své děti, než odejdou z domu a pak si najde jako smysl třeba zahradničení. A zároveň je v člověku něco statického a neměnného co bychom mohli nazvat duší? Duše jako základ všeho tvořeného nebo stvořeného. Tam bych hledala ten nejvyšší smysl.

06.10.2021 09:57:24 | paradoxy

Určitě.
Smyslem rození je výchova dětí a jejich ztráta.
Smylsem je zahrada. Tam se to všechno děje před našima očima.
Rození, růst, květ, plod, krása, práce, i ničení a pohromy.
Svět v malém.

Duše je svět. (Aristoteles)

Pletou se sem další výseky světa - při výchově dětí obtížné:
odvaha, spravedlnost, pravda, kamarádství, velkorysost,
poctivost...

ODKUD BY DUŠE VĚDĚLA, ŽE EXISTUJE KRÁSA A SPRAVEDLNOST ?
JEN Z VYPRÁVĚNÍ ? TO JE MÁLO.
MŮŽEME VYPRÁVĚT A DUŠE SE TO ANI NETKNE.
BUDE JEN CHROUPAT KUŘATA A HÁZET KOSTI Z OKNA.

TY VĚCI MUSÍ BÝT OBSAŽENY VE SVĚTĚ JAKO TAKOVÉM,
ABY JE MOHLA NA VLASTNÍ KŮŽI POCÍTIT, VYBRAT, ABY JI BOLELY
A VĚDĚLA, JESTLI JE NÁSLEDOVAT.

06.10.2021 10:16:52 | ttragelaf

No s výchovou dětí a i jinými věcmi se to má takhle, dělám to podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, neexistuje žádná příručka nebo postup jak to dělat. Opět uvedu příklad: mohu se snažit dítěti vštěpovat, aby nekradlo a klidně z něj vyroste spokojený zloděj a je to špatně nebo dobře? Jiný rodič bude učit naopak dítě krást a vyroste z něho poctivý člověk.

Já tuším, že krása je naprosto ve všem. Jestli existuje spravedlnost, to netuším, v přírodě se vše jenom děje, kde je dána šance životu, tam roste a bují a pak zanikne, přesně jako jste psal vy příklad s tou zahradou.

Každý máme jiné možnosti uvědomění.

,,TY VĚCI MUSÍ BÝT OBSAŽENY VE SVĚTĚ JAKO TAKOVÉM,
ABY JE MOHLA NA VLASTNÍ KŮŽI POCÍTIT, VYBRAT, ABY JI BOLELY
A VĚDĚLA, JESTLI JE NÁSLEDOVAT,,
v tomto výroku s Vámi souhlasím, pokud mluvíte o lidských vlastnostech.

06.10.2021 11:07:57 | paradoxy

A jak se ukazuje,
smysl života a bytí není totožný s tím či oním pocitem štěstí.

Uvědomování si smyslu světa a svého života jde jinou rychlostí
a jinými místy než pocity štěstí. Často se ocitají v úplném
protikladu.
Ale pravda je pohyb v prostoru a čase.
Možná, lépe řečeno, doprovázený
prostorem a časem.
Jejich výsledný souběh je v budoucnu.

Jak se srovnat s tím, že lidé sobečtí a zlí
jsou si tak jistí a tak šťastní ?

To fakt nevím.

06.10.2021 10:28:14 | ttragelaf

Smysl života není totožný s pocity štěstí, to s Vámi souhlasím napůl, protože pokud člověk přijme jako fakt, že se vše mění a není závislý na pocitu štěstí vycházejícím z dobrých okolností zvnější anebo zevnitř, tak pod hladinou běžného života se všemi pro něho dobrými a špatnými okolnostmi, může být spokojený neustále. A tím nemyslím, že by byl sluníčkář, naopak. Mluvím z vlastní zkušenosti, kdy si takto dovedu poodstoupit od problému a vidět ho pak více zeširoka.

Jak se srovnat s tím, že lidé sobečtí a zlí jsou si tak jisti a tak šťastni?

To netuším ani já. Asi bych si ale nejdřív položila otázku, jestli jsou skutečně šťastní a spokojení, je možné že vy je tak pouze vidíte a skutečnost je při bližším pohledu jiná. Další možnost je ta, že ty zlé a sobecké lidi nevědomky a nebo ze strachu nebo z jekéhokoli důvodu podporujeme a jestli jsou závislí na štěstí, které jim poskytuje okolí a okolí jim jde na ruku, proč by pak neměli být spokojení a sebejistí.

06.10.2021 11:24:09 | paradoxy

*."*
*...BINGO !

V tom je to. V té spleti a složitosti, kdy na to
jak se věci mají, musím přicházet strastiplnou cestou.

V tom tkví plytkost pohodlného Malého prince.
Vezme lidi, odpreparuje od okolí a položí jako objekt
před sebe na planetu jako pod krycí sklíčko mikroskopu.

vytrhne ze souvislostí, které často ukazují na nás
jako viníky. Jako pochlebovače a netečné naivky.

Proto je zejména u měšťáků ta kniha tak ceněná.
Mohou ukazovat, pohoršovat se a hrát si na nevinné děti.

Svět ale není subjekt-objektová plocha.


O té výchově to je pravda.
Můžeme se snažit jak chceme, a z dětí vyrostou sobci.
Ale je tu jedna námitka:
Pokud se snažit nebudeme, bude vina jednoznačně naše.


Často si vzpomenu na Odyssea. Proč tak dlouho bloudil,
zatímco doma ho čekala žena a významná královská funkce ?
Určitě se na obojí těšil.

Protože ty věci, které ho potkaly, byly závažné a on je prostě
nemohl nechat být.

Jak málo jsme pochopili z Homéra !
Máme naplánované kariéry a funkce.
Za nimi jdeme. To je v pořádku - ALE JEN DO URČITÉHO BODU.

Vždyť samotné školní a studijní programy nás k tomu vybízí.
VYBERTE SI OBOR A KARIÉRU SNŮ.
Buďte nejlepší !

Ale v čem, proboha ?

Jedete metrem po eskalátoru a plakáty to na vás volají.

Rektoři a docenti to na vás volají a sami v tom jedou.

není to tak ?

06.10.2021 20:51:04 | ttragelaf

Ano bingo, malého prince jsem sice nečetla, ale i tak Vám rozumím.

Zatímco my víme, že svět není subjektoobjektová plocha, tak ale bohužel většina lidí se cítí odděleně. To je jako když někdo řekne, že jde do přírody a přitom je její součástí.

Ano, souhlasím s Vámi, že je třeba se u výchovy snažit i s nejistým výsledkem.

Ale jak jsem psala už před tím, každý má jiné uvědomění a jak jste psal vy, je mnohem jednodušší pro člověka nevidět souvislosti. Já osobně taky nerozumím všemu, ale vím že v klidu se dá "vidět a vyřešit" víc.

To co se děje, je pouze o vnějších příslibech štěstí a přitom je vše v nás. Jenom vůbec netuším, jak bych já mohla cokoliv ze své pozice měnit nebo změnit a pozor není to vyhýbání se zodpovědnosti.
Dělám co mohu, tam kde jsem.

06.10.2021 21:27:48 | paradoxy

Nelze to říct jednodušeji.
Ale na pochopení to může být náročné.

Pro mě stejně jako pro Vás. Na tom jsme stejně.
text a sdělení jsem četl víckrát.
Třeba několik dní.
Za půl roku jsem se k tomu vrátil.
Nnechal to být.
Přemýšlel o tom.

Bez vlastního vkladu a úsilí nikdy člověk neporozumí.
To nejde.

06.10.2021 10:08:59 | ttragelaf

Ano souhlasím, je třeba vlastní úsilí a vkladu. a taky se nebát a nepředjímat. Je i dobré se na to dívat jakoby s nadhledem.

A v neposlední řadě dobrá vůle.

06.10.2021 10:30:24 | paradoxy

Jak zhoubné jsou poučky marxismu !
Vlezou pod kůži a jsou tam nevinně celý život.
Jaké důsledky pro vedení Univerzity to má!

Jan Hus nebo Bedřich Hrozný byli rektory University.

Porovnejte je s dnešními neomarxisticky i staromarxisticky vyrostlymi doktory medicín,
kteří ji vedou.

Jakými neblahymi vzory jsou pro právníky, přírodovědce, lékaře, filosofy, pedagogy.

06.10.2021 09:46:25 | ttragelaf

Omlouvám se, ale žádné poučky jsem nikdy nečetla a ani neporovnávala. To co Vám píšu je moje vlastní obyčejné přemýšlení a pozorování života a sebe.

Pokud chcete pokračovat v diskuzi, tak Vás poprosím o obyčejné vyjadřování Vašich vlastních myšlenek, jinak si budeme bohužel na míle daleko.

06.10.2021 10:02:32 | paradoxy

Chtěla jsem být chytrá a napsat něco o smyslu života, ale nejde mi to. Prázdno:)
V mém případě jsem ho hledala venku, potom uvnitř, dostala jsem se k sobě, že bych byla sama sobě smyslem života?:) Asi by to mělo být něco trvajícího a mě přesahujícího? Existuje vůbec něco jako smysl? Já to tuším a vnímám, ale nelze to vystihnout slovy...

06.10.2021 07:20:18 | paradoxy

Ani nevím odkud se vzal, ale hrozně mě tento text zaujal.
"Na důležité věci není nikdy pozdě, nebo nikdy dost brzy.
Být tím, kým chcete být.
Neexistuje žádné časové omezení, můžeš začít, kdy chceš.
Můžeš se změnit, nebo zůstat stejný.
Neexistují pro to pravidla.
Můžeš z toho vytěžit to nejlepší nebo nejhorší.
Doufám, že já získám to nejlepší.
Doufám, že uvidím věci, které mě překvapí.
Doufám, že ucítím věci, které jsem nikdy necítil.
Doufám, že budu poznávat lidi s různými názory.
Doufám, že budu žít život, na který budu hrdý.
A pokud zjistím, že ne... tak doufám, že budu mít sílu začít znova."
.
.
Někteří lidé se narodí, aby seděli u řeky.
Některé zasáhne blesk.
Někteří mají hudební sluch.
Někteří jsou umělci.
Někteří plavou.
Někteří toho ví hodně o autech.
Někteří umí Shakespeara.
Některé jsou matkami.
Někteří tančí.
...A někteří milují a jsou šťastní... "
Přeji hezký a pohodový den.

06.10.2021 07:49:40 | Krahujec

Nechci se sem montovat..ale tento tvůj komentář..by stál za to
dát, jako samostatnou..:);)

06.10.2021 13:22:55 | jenommarie

Ten konec, to je přesně ono- milovat a být šťastný:) a v tom se už ztrácí jakékoliv hledání smyslu, kdo by nechtěl být šťastný, ale hledala jsem to venku, vztahy, rodina, chtěla předělávat ostatní...pak když jsem šla do sebe, měla jsem tendenci předělávat sebe a najednou všechno padlo a jsem :)
když se pokusím slovy popsat smysl, tak je to právě žití, bytí se vším všudy:) je to nějaký jakoby statický základ, ale zároveň se neustále měnící:)
Krásný den i tobě:)

06.10.2021 08:00:20 | paradoxy

Možná je smyslem právě to hledání a to jak se v něm nalézáme a pro co, čemu darujeme svou podstatu

05.10.2021 22:36:20 | Akrij8

Také možná pravda.

06.10.2021 08:18:08 | Krahujec

Ano, nač složitých vzorců, vždyť "být" není rébus

05.10.2021 20:36:13 | Vivien

V přirozenosti je největší síla a kouzlo.

05.10.2021 20:42:21 | Krahujec

Přesně, to patrně nejlíp vystižená podstata.

05.10.2021 20:56:21 | Vivien

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí