Návštěvnost
za 5 minut dvanáct...
za 5 minut dvanáct...
Anotace: proberme se...!
když nebe se točí a země stojí
když jistota kývá na poplach
když láska se lidí bojí
když na smrt odsouzený nemá strach
pak vezmi si píšťalku a pískej
dívej se na hezký obrázek
nebo si třeba výskej
ale nezapomeň smysl svých otázek
kdo dá ti ale odpovědi?
a mají vůbec ještě smysl?
jaké to divné věci se dějí...
...a svět zatím kysl a kysl
slunce zmizelo za popravištěm
píšťalka ztratila svůj hlas
splasklý míč přestal kutálet se dětským hřištěm
zdalipak jednou bude kutálet se zas?
stojíme na hraně svého osudu
mnoho času už nezbývá
když nepoteče,
kam půjdeš pro vodu?
pak už nezahřeje tě
ani ta nejteplejší peřina
kolik vládne nám lidí?
a kolik je nás?!
naše děti za nás už teď
se stydí
píšťalka zpívá
že nejvyšší je čas...!
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisknapsal jsi to přesně a krásně. :-))
22.11.2021 03:37:28 | Iva Husárková
děkuju moc, milá Vivien, jsem rád, že se líbila...a je uspokojující vidět, že závažnost tématu má naději na vyslyšení...krásné dny, v
21.11.2021 22:20:43 | mapato
Pějme v tónině
kde srdce uložilo
své síly veškeré.
Nenechme se vláčet tmou
vždyť není nutné,
aby jsme odevzdali
i SEBE.
*ST ;):)
VLÁDÍKU tvé zvolání,
má velikou sílu a tleskám..
Napsáno s otevřeností tvého srdce.
Jsem moc ráda, že jsi zde opět přidal své dílko a ještě k tomu takto silné. Přeji TI, ať se cítíš líp a líp, hodně sil a OPATRUJ se*
Obejmutí posílám..i pro Marunku. Pa:).
21.11.2021 22:13:00 | jenommarie
ach milá Maruško,
tak krásná slova, dávájí mi opravdu sílu...ke všemu, a já Ti za ně moc děkuju...některé básně mají opravdu potenciál, vzbudit aspoň o téma zájem...kéž by tomu bylo i u této básně...spi sladce, milá Maruško, dej na sebe pozor a plno pohody...v
21.11.2021 22:31:31 | mapato
**VLÁDÍKU i já ti mám za co děkovat, :)).
Vždy dáš to pohlazení a povzbudíš do mnohých a to je tak milé. Krásné sny, dobrou noc. :);). Děkuji za milé přání a TVŮJ čas. M. **
21.11.2021 22:39:45 | jenommarie
Vláďo, předně mám radost, že jsi opět na modré, a k této tvé básni musím říct, že se mi moc líbí, protože ve stručné a výstižné verzi dokázals pojmout chvíle, které zaSTihnou a osloví mnoho čtenářů, že generace co generace a každý tam dojdem, a také dědictví otců ...
21.11.2021 20:45:44 | Vivien
Děti jako vždy mají své "hry" a za nás se nestydí. Pytel bez rozdílu všeho, obrací se na ruby a uměle se víří informační nadbytek a chaoz. Není chvíle klidu na úsudek, když logiky zelených stromů, zas a zas, zášť kořeny vyvrací. Jednou (a možná už brzo) utichne naděje robě, v chladném hrobě. Však už je vidno žeber, když i vyhublé slunce se k nám zády obrací.
Ale - uvidíme. Pomlčka je kousek horizontu. Tak doufejme...
Máš Vláďo, ten poetickej apel hodně povedenej!
21.11.2021 20:07:26 | šerý
díky šerý, nechal jsem si Tě nakonec, ale jsi pro mě někdy tvrdý oříšek a mě už dnes mizí síly...děkuju za přečtení a za komentář, ke kterému se snad vrátím později...spi dobře, v
21.11.2021 22:40:47 | mapato
Ano, je to taková absurdita života, bohužel, snad se lidé proberou včas. Pěknou neděli .)
21.11.2021 18:50:16 | Constantine
děkuju moc, Constantine, za přečtení a milá slova...pro dnešek dobrou, m
21.11.2021 22:35:53 | mapato