KOLEMJDOUCÍ

Anotace: Lyrická báseň

 

usni v tuto chvíli

v tento moment 

v tento okamžik

jen hmit oka prý nejsi nic

je ti lépe když to víš že nejsi 

co jsi dluhem niterných okamžiků

skvělých oka hmitů

 

za ruku tě chytnu

nekoukej do té propasti

hlavně neblázni nezoufej

ze srdce si něco přej

dotkni se buď součástí

událostí co prý už byli

skryli se a tiše si pro sebe vyli

 

jeden druhému do žil

do atmosférických končin svých těl

zněla tam píseň 

už jsem ji někdy někde slyšel

možná i falešně pěl

nedotýkat se těl odložených

povislích a plných děr velikých

tak zní poučka o přežití

nechceš-li být jen ovce

buď predátor líně lítý

 

ukotven v mnoha vrstvách realit

chceš tam být tiše úpěnlivě znít

klesám a zase stoupám kde je ta cesta hloupá

podjatá umístěna rozvrstvena do prostředí unylích

slyším smích je to pozvánka tam být

nebo se schouleně v tajemnu uštěpačně skrýt

čekat co se bude dít

proč je ten prostror nevlídný

tvou slzu zrovna vyrobenou nikdo nevidí

 

nač a proč ptal se jeho slova předposlední

nechtěl tam na zemi v krvi ucourané dlít

něco se stane a ty nevíš nezníš nechceš být

v objetí obětí rozřezán na maliké nepatrné kousíčky

jsi potom jen ten co tu na háku vysí rozvrstven tiše a pomalu

neviditelný klíč od rozmaru či nepatrnosti díla

zlá víra co lidem životy ubírá

lidskost nepatrně ale vytrvale potírá

v srdci potom i v zemi po tobě jen zoufalá díra

náhrobek se jménem a číslicemi

vykořeněn odnesen do říše všehomíra

budoucí minulost dnešní přítomnost

jen zlost jako kost ožraná tu zbývá

otázka která našla si svou pečlivou odpověď

k zemi hleď neposlouchej tóny vět

zatni zuby ukousni si skvělý svět

nebo zajdi na trudomyslný výsledek 

zasažen spousty písmenek a slov v říši nekonečných myšlenek