GALOŠE

Anotace: Lyrická báseň

úžasle jednoznačný povyk 

pro nic za nic avšak vleklý

nesouvislý utržený ze zdí

zemitý frustrovaný podivín

sklo sežehnuto dalo si pac

nekonkrétní slůvko plnoletosti

zdravím včechny nepochopené bytosti

oddělím maso od kosti nebezpečně obvykle

trucovitě rozvrhnu svou nenávist

na své tělo a na to svinstvo kolem nás znás

kola osudu už tancují divokovost zkrocenou

nevzaly mě prý bych se tam zadrhnul utrhnul

odbudu si tu svou premiéru nepochopenou uloupenou

tajím si svá tajemství pod slovy jsou ukryta

zamykám svůj postesk do chvil jež nikdky nenastanou

remcám nebo kecám prostě mudruji

chvíle obtěžkané rťutovitou náplní

srocen dav masová kostka nechutenství

chtějí snít nebo jen býti součásti zlou opilostí

zakřičím probuď se a buď jen to co nepravděpodobně jsi

individuální jednotka pokrytá hloupostmi

pitomosti jenž se vrství buď jsi tím jist tak poslyš

to děsivé proroctví jsi jen promile zní to ironicky zavile

děsím si dne až to na mne spadne ta tíha ničeho 

nebudu už nic jen se budu choulit do toho svého prizmatu

sedím na větvi vysoko nad zemí mám pilu a řežu si komnatu

už jen maličkatou chvíli a padám jako neposlušný kámen 

nestačím říci ani ámen a jsem dole živoucí možno trilobit

stratil jsem jehlu s nití nemohu to vše jen tak snově předestřít

co takhle znovu začít takový malý pozoruhodný náhlý restart 

nechci se ptát na hry se drápat vím už jen že jsem zkrat

přijdu někam a vše se zháší slunce už nesvítí jen mě snáší

slova podobna jsou mé vášni býti tak převelice zvlástní

tak co zatkni mě fízle za to že nejsem lačný a ani pozoruhodný

nakažen infekcí vakcínu bych hezky prosil ale už prý není slyšela to a odešla

zas přišel jsem pozdě tak zpět ve své noře tam budu vídat jen své hoře

utkám si svět ale jen tak podle sebe nepustím tam ani tebe chcípej bodře

budu splívat nepoznáš mě mezi tisíci bolest duše schovaná jest dobře