Znáš chvíli?
Znáš chvíli?
Ta chvíle posedlá v svém umučení
A usedavá rýmem kolísavým
Ne, nemění se barva noci
A můry ráno nevzlétají
Z mrtvých
Neroní se slzy z rozorané půdy
A bláto chodívá i do polí
Ta chvíle zdušená svým odevzdáním
A roztavená vůní tlení
Ne, neodlétá do mokřadů
Tůní
Ze dna nerozdýchá utonulé víly
Jen bílá clona zatmí jejich splíny
A já v té chvíli zmlklá touhou
Rozpadnout se v nic
Však ve Tvé dlani...
Inspirováno básní Vzplanutí Oldřicha Mikuláška
Komentáře (21)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk20.08.2023 18:17:54 jenommarie
Moc krásná báseň milá Ophelie *:)
20.08.2023 18:44:49 Ophelia81
Moc děkuji, potěšilo mě Tvé zastavení... :) *
20.08.2023 18:45:32 jenommarie
To jsem moc ráda:)*
20.08.2023 18:47:09 Ophelia81
Těším se na další zastavení i u Tvých básní... :)
20.08.2023 13:18:24 uživatel smazán
Fantastiko, klobouček dolů, pod tebou vrhám:)*
20.08.2023 12:23:58 vrbák
Krásná věc, děkuju!
Tohle se tu, upřímně, vidí málokdy. Tohle prostě přečteš a řekneš si Hle, báseň!
20.08.2023 12:18:10 šerý
Nej na kvalitní básni je, když si tvé verše nejen čtu, ale slyším i jejich "hlas." Zde pěkný zážitek.*
