Hranice...

Mezi myšlenkou a činem
Otázka zachvělá přes okraj
Sotva se obnažit pokáním
Než na pelesti zvadne
Necudně otevřená jako propast
možnosti
Mezi bytím a skutečností
Jako by snad se mohl přejít okamžik
lpění
Jen čas se hýbe hrozbou pojímání
Mezi strachem a poznáním...
Zřejmost žití a cizost těla
Jenže duše...
Chráněná mezi stínem a chtěním...
A mosty nepřeklenují
Jen plaše plynou mezi prstokladem zraků
v diagonále konečnosti
Než je sevřeš v pěst
Tam na věčnosti
Nezvoní již hrany
Co slyšíš, je pohyb přetnutý v svém čase
Mezi láskou a milostí
Leží jen přání překročit
Ale láska se neměří délkou hranice
A přání - dech Tvých kroků -
hranice nevidět...