Návštěvnost
Větévka
Větévka
A čím víc, tím dál břeh rozpadají
Hle...
V písku spí zelená větévka -
tak dlouho jsem na ni myslívala...
Tiše!
Ten pláč mi kdysi přetrhl spaní -
a přece ho slyším v každé pěně
zbrocené písní
Připomněla mi našeho básníka
Také ronil inkoust, když mu zemřel syn
Ale voda posedá jen neklidné duše
a široká koryta
Víš...
Chybí mi ten dech tlející zeleně za živa
Která živí drobná těla
až do bělosti žeber
- jako k modlitbě
Pamatuješ ještě, když stíny měly křídla
našich otevřených schránek?
Mlčení předvídá vše
I spánek
Ale sny milence nejsou pro uši
A to srdce, již dávno němé -
tak jako Tebou tato báseň...
Komentáře (16)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskNěhyzkřehlé, beru si řádky tiché *
11.09.2023 11:48:11 | Dejvis
Jen ber... * Děkuji za čtení i komentář... :)
11.09.2023 14:47:57 | Ophelia81
zde slovo odemyká prostor a promlouvá obrazem, rád jsem četl
08.09.2023 23:23:17 | Akrij8
Jsem ráda, že jste nechal promlouvat, děkuji...
09.09.2023 08:28:52 | Ophelia81
nádherná báseň, obdivuji :) Děkuji... chtěla jsem přihodit vzletnější komentář, ale nemám slov. Perfektně propečeno i naservírováno!
08.09.2023 17:29:43 | narra peregrini
Já moc děkuji za takový komentář i za Tvé čtení, mám radost :)*
08.09.2023 18:39:48 | Ophelia81
Děkuju...
Chodím si k tobě přečíst poezii, zatím mne to nikdy nezklamalo :)
Balzám, fakt.
07.09.2023 18:14:52 | vrbák
Tak to jsem poctěna :) A doufám, že nezklamu ani příště...
Děkuji!
07.09.2023 20:52:26 | Ophelia81
Ano, moře a sůl... Vracejí se a odchází...
07.09.2023 15:49:15 | Ophelia81
soľ štípe bolí
07.09.2023 10:55:09 | IronDodo
moře plné soli
07.09.2023 09:57:18 | jort1
Silná text. Slova, kde básníkovi zemře syn jsou velice bolavá. A též závěr - srdce již dávno němé - tak jako Tebou tato báseň
Cítím smutek a posílám obejmutí.
07.09.2023 09:05:58 | mkinka