Bylo Ti líto dne zkrojeného slibem
Z paty jsi ulovil kapku krve
a pustil mi ji na rty
Syčela, než zhynula
Malé štípnutí dopadu
Olízneš prsty
Trochu času za nehty
Odklepneš špičku popela
Na konci je každá stejná:
nehoří...
Rozsmutnělý dech vzduchu
Sem a tam mezi branami těla
Nenáleží
ani bolest ráně
Natož čas lásce
A tak Tě držím
Nedotýkám se vyvržených strun
Neznělost utrpení
Klíčí mi v objetí
Zmlčelý dotek v prostoru
Poprvé umírám -
Veľmi pekne vďaka takýmto basnickam objavujem nové štýly písania ktoré by som chcel tiež vedieť ďakujem za to
12.10.2023 19:41:23 | IronDodo
Moc děkuji... Velmi mě těší, pokud se text dotkne básníků různorodých vkusů a stylů...
12.10.2023 23:22:59 | Ophelia81
neuvěřitelné... pocítila jsem kapku krve na rtu i to umírání... je křehká i silná zároveň.. opět se klaním
12.10.2023 11:20:41 | narra peregrini
Nenáleží...ani bolest ráně, natož čas lásce...nádherně jsi vyjádřila... něco, co je hodně proklatě smutný...
12.10.2023 10:50:12 | cappuccinogirl
"..nedotýkám se vyvržených strun..." ..."Neznělost utrpení"...úžasnej text**
ST*
12.10.2023 10:18:16 | Frr