Labutě

Představila jsem si Tvé tělo jako vodu
Na šedém lesklém pitevním stole
Jak pohlcuješ všechny ostrosti
Vléváš se do odložených bot
příchozích strávníků
Slétnou se labutě
Nevím, kdo otevře okna
Ani proč se nebojí smrti
Navoskuji se jejich peřím
A bdím nad poslední vlnou
Plná Tvé pěny
Až do zítřka