Nedosnění

Co jsme mohli být
Ptáčku můj bílý
Než nás oškubali
Ze všech znělých dní
až do hola
Do prázdných lebek
Do nichž fouká vítr
Až se chvějí
Jako by vzpomínaly
na kusy masa

Teď dutinou prochází vzduch
A nikdo
Nikdo
Nesní