Imaginace

Někdy je noc
V níž básně nechodí po špičkách
S vědomím prázdna
věší se za krk smutkům
A vykukují z koutů
Třesou peřinami
Hází stín okny
Kopou Tě do slabin
A pak něžně líbají šílenstvím
vypjatého rozumu
Který žije obrazy
jež nevytvoří...