Návštěvnost
Básníkovi
Básníkovi
z blyštivého lůna
Zdivočelou trýzní
A změklou těžkým porodem
Na ústa Ti skanula slza
Kterou jsme líbali oba
Třeli se vrušením
Jak dopadalo cosi za slovem
A Tvojí Větou
Opustila jsem se
A stala se Tvou nejslabší knihou
čtenou potichu
dotekem světla
sbíraného za Té měsíční noci
kdy jsme se poznali
Z okraje krabice prýští víno
nebo krev Tvého písma
V ní ležím já
Nechladnoucí
Rozepsaná
pod Tvýma rukama
Zamykám se ze strachu
Abys mě nenašel
A bojím se, že nehledáš
Pár výkřiků osamělých hrdel
dopitých lahví
Milenci vyzvrácených souhvězdí
A přece do mě vstupuješ
Každou noc několikrát
Abys mě miloval
Nejsi můj domov
Ale moje tělo se stalo Tebou
Komentáře (18)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskZaujala mne velice, svět i tělo přeslice
18.12.2023 10:37:05 | básněnka
To mě ovšem těší velmi, děkuji *
18.12.2023 11:08:46 | Ophelia81
Nemám to citoslovce moc v oblibě, ale..wow! :) překvapení, výjimečné!
15.12.2023 21:22:07 | Otto Mann
Děkuji! :)
16.12.2023 17:45:41 | Ophelia81
Krutá, ale sáhne do hrudníku a stiskne, až nejde popadnout dech
15.12.2023 21:17:57 | Lexi
Děkuji... Jsem ráda za ten účinek básně...
16.12.2023 17:45:28 | Ophelia81
Brutální a výstižné. Slova, která převálcují a přitom... Nádherná.
15.12.2023 12:57:07 | Jan Kacíř
Děkuji, jsem ráda, že se dotkla...
16.12.2023 17:44:53 | Ophelia81
Jen slov zde netřeba.*
15.12.2023 12:18:35 | šerý
Ale za Tvá děkuji... *
16.12.2023 17:43:42 | Ophelia81
Nejslabší kniha je tou, ke které se nejčastěji vrací třeba ten, co má rád slabiny a slabost. Občas rozumí obsahu, vpisuje vlastní poznámky... zanechává stopu...
Velmi silná báseň.
15.12.2023 11:05:31 | cappuccinogirl
Děkuji, Cappu, za Tvé čtení a stopu... *
16.12.2023 17:43:28 | Ophelia81