Básníkovi
Básníkovi
Představila jsem si Tě jako kurvu plodící báseň
z blyštivého lůna
Zdivočelou trýzní
A změklou těžkým porodem
Na ústa Ti skanula slza
Kterou jsme líbali oba
Třeli se vrušením
Jak dopadalo cosi za slovem
A Tvojí Větou
Opustila jsem se
A stala se Tvou nejslabší knihou
čtenou potichu
dotekem světla
sbíraného za Té měsíční noci
kdy jsme se poznali
Z okraje krabice prýští víno
nebo krev Tvého písma
V ní ležím já
Nechladnoucí
Rozepsaná
pod Tvýma rukama
Zamykám se ze strachu
Abys mě nenašel
A bojím se, že nehledáš
Pár výkřiků osamělých hrdel
dopitých lahví
Milenci vyzvrácených souhvězdí
A přece do mě vstupuješ
Každou noc několikrát
Abys mě miloval
Nejsi můj domov
Ale moje tělo se stalo Tebou
Komentáře (18)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Nemám to citoslovce moc v oblibě, ale..wow! :) překvapení, výjimečné!
15.12.2023 21:22:07 | Otto Mann
Nejslabší kniha je tou, ke které se nejčastěji vrací třeba ten, co má rád slabiny a slabost. Občas rozumí obsahu, vpisuje vlastní poznámky... zanechává stopu...
Velmi silná báseň.
15.12.2023 11:05:31 | cappuccinogirl
Už několikrat jsem ti chtěl okomentovat básničku, ale vždycky jsem dostal strach, že napíšu nějakou kravinu, tak jsem od toho plánu ustoupil... teď ale vím naprosto přesně co napsat:
Krásná!
15.12.2023 11:05:12 | Žluťák
