Napsala jsem tolik slov
Abys nepoznal, že se nenávidím
Jako hladina, jíž čeříš do skrývání
Zlostné potápky
Těžké peří
Můj strach vznáší se na vodě
jak oškubaná slípka
a plní povětří zetlíváním
Rozhodla jsem se proměnit
v kapalnost času
Kroužit kolem cizích pobřeží
Jenže vím
Až přistanu u sebe
Umřu
Naprosto úchvatná obrazotvornost, je to navíc neuvěřitelně silné...
02.01.2024 23:24:53 | Lesní žínka
utopili jsme se oba
oba toneme v kruzích
v nekonečných spirálách
narážíme na hroty vystupující ze dna
vděčni za každé spočinutí
než nás přicházející vlna
znovu obrátí na záda
02.01.2024 11:37:27 | twisted.wicker