Nehledám Orfea
Nehledám Orfea
Zakresli jádro psa
Vyvrhni lítost
Nezapomeň
I kosti vrhají stín
jako jazyk slovo
Podobáš se věčnosti
sotva jako žebra klenbě kostela
Nejsem člověk Eva
Ve svém snu jsem noc
rozkrájená na tepny života
Vykouřený dům s vlnitými prahy
Čarodějnice tančící pod nohami stolů
Rozsypaná kniha
obscénní bílé stránky
připravené k rytí do slabin
Polykám, abych se stala Tvou bytostí
pohybující ústy
v rytmu příboje
přimykající se k vlhkým stěnám majáku
Nalíčil ses mojí tváří
A já vylézám pod Tvými nehty
ještě nestvořená
Noc hnízdící v žilnatém souhvězdí
prázdného těla
Nabízím zápěstí stínům
Nehledám Orfea
Poslední tipující: Lesní žínka, Fialový metal, jort1, mkinka, Jiří I.Zahradník, BArBArKO, šerý, RadekČ, IronDodo, Iva Husárková, ...
Komentáře (12)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk04.01.2024 14:42:47 cappuccinogirl
...co nehledáš, já nacházím... zajímavej song zpívá tenhle nehledanej Orfeus...dnes ne smutek, dnes TY líbíš se mi moc - rozkrájená, vlnitá, rozsypaná, obscénní čarodějka slov :-)* Tenhle příboj má živelnej rytmus, Amazonka ve mně řve a je tam všude s tebou, naprosto na drzovku... bo CHCE!!! :-)*
04.01.2024 15:51:13 Ophelia81
To ovšem vítej, Cappu, v příboji noci a přijímaných stínů, v rozpadlém čase kostí Amazonek ;)
04.01.2024 09:47:33 uživatel smazán
Jestliže maják vrhá stín z útesu, kam vrhá stín kost?
A jestliže pohybuji ústy, skutečně mluvím?
Když vrhnu kámen do nekonečna, setkám se někdy s věčností?
04.01.2024 15:46:52 Ophelia81
Je stínem kosti schránka a stínem schránky duše? Otevřená ústa právě napospas věčnosti hovoří jinak? Vrháme sami sebe jako ten kámen a bloudíme bezcílně?
04.01.2024 16:16:16 uživatel smazán
Zdá se, že jedna otázka otevírá druhou, jako se otevírá škeble škeblí. A propos, co bylo dřív? Škeble nebo moře?
Návštěvnost
