Návštěvnost
V břiše velryby
V břiše velryby
že ukrývám prázdno
Naplňuji ho řinčením zvonu
Jako na pastvě
Svolávám stádo
Aby okusovalo z mého břicha
dosahujícího k nebesům
A pod zdechlinou vyryjte
naklíčenou trávu
Nakrmte racky
Zastavte řeky
v jediném okamžiku
nalezeného slova
Zornice dokořán
každému písku
Zatáhni za drát, pastýři
Komentáře (17)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskZas jen zmůžu se, na ...ach...Oph...uf.
06.01.2024 09:54:12 | Jiří I.Zahradník
Důležité, že báseň Tě nezmohla ;)
Děkuji!
06.01.2024 09:59:44 | Ophelia81
veľmi pekné páči sa mi to zamyslenie a hĺbka zraniteľnosť človeka je veľká
06.01.2024 06:35:08 | IronDodo
Děkuji... Ano, mělkost v hloubce, zranitelnost v otevřenosti...
06.01.2024 09:53:07 | Ophelia81
Nádherné čtení, jako vždycky! :))
05.01.2024 12:02:55 | Lesní žínka
Moc děkuji! :)*
05.01.2024 19:40:42 | Ophelia81
Tohle je skvělý! Čumím. Mám zornice dokořán...
05.01.2024 10:05:00 | Koala
Děkuji :)
05.01.2024 19:40:25 | Ophelia81
Tolik síly v tom... je úplně k nepochopení, jak ji tam ženeš... ale umíš to jako nikdo!!!
05.01.2024 09:33:03 | cappuccinogirl
"Ta síla" někdy žene sama... Mně jen masochisticky dělá dobře psát :) Děkuji, Cappu *
05.01.2024 19:39:54 | Ophelia81
jsem TAK MOC ráda, že Tě tu máme :)*
toto je ... úžasné, skvělé, parádní... a tak dále.. ach!!!
05.01.2024 09:31:17 | narra peregrini
A já s Vámi ráda sdílím :) Od Tebe těší, vždyť víš... *
05.01.2024 19:37:56 | Ophelia81