MONOGRAM

Anotace: Lyrická báseň

mrtvoly to zkrátka neumí

zářit štěstím ve své lesklé zbroji

navonět se a potom pojít

kousek dále poté v ústech slova mít

které jsou jen znuděné a počmárané

vyvleklé pak záhy na světlo tak nezvykle denní

pachuť něčeho co tak nějak si i zbylo

jen tak ze zvyku už jen propagačně zcela 

unášen jen vlnou zkomolených myšlenek

domněnek lží a zkorumpovanou vlastní otěží

leží tam v prachu nesmyslů a možná jen spí

nebo jen čeká na závěrečné nekonečně dlouhé titulky

v trptychu o dvou dějstvích v kanále plném přepychu

zývá nahoru se dívá a rád by viděl hvězdy blikat

chtěl by si snimi tykat a zvát je na své úniky potměšilé

zhrozen tou vizí zhasne všechny které jěště plaše svítí

osnova snů přeprogramována ve změti něčeho co něco vezme ti

nevrátí a jen s ošklivým výrazem ve zkamenělé tváři pošle němý vzkaz

zas a znova nezazní již žádná rozpolcená slova jen údiv do dálek tiše zavzlyká