Úsvit

Úsvit

Čekám úsvit
Něco křehkého s krvácením
dojná kráva noci
splasklá
vylitá
prošedlá
Odpočítávám každý řez
Měkké rozbité tělo ještě mi nepatří
Dech nad ústy kreslí ze zvyku
něco jako člověka
Takže ještě žijeme
ve svých postelích
nadýchaní a růžoví
roztroušení v žíznivé plátky
okoralé kraje zaplivané nadějí
Ležím roztažená jako zvíře
prospávám jitro
a představuji si chodník
posetý přáním lidí
paty obalené novým dnem
práší se od nich
denní hvězdy zalezlé pod kůží
protkávají oddělené komory
a něco zatluče...
Autor Ophelia81, 10.02.2024
Přečteno 122x
Tipy 32
Poslední tipující: Jan Kacíř, Acortai, jort1, o3_gambit, IronDodo, Iva Husárková, Marcone, J's .., Kan, enigman, ...
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

hlavne sa z toho vypísať vyrozprávať a je lepšie ...

12.02.2024 06:08:08 | IronDodo

Bez odstupu se ovšem emoce předat nedá, v tom je záludnost poezie :)

12.02.2024 11:32:51 | Ophelia81

takže ještě žijeme*

10.02.2024 20:34:06 | J's ..

Ano... i to... a nový den... *

10.02.2024 21:19:48 | Ophelia81

A najednou je to pryč. Děsivé, že?

10.02.2024 17:49:18 | Rébusek

Vždy...

10.02.2024 21:19:22 | Ophelia81

svítá...

10.02.2024 17:07:02 | enigman

Jen to nezmeškat...

10.02.2024 21:18:57 | Ophelia81

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí