Výdech

Výdech

Město prostírá se jako kaluž
Lidé procházejí mým bytím
boty plné trávy
Střechy svírají domy
jako by se bály, že je opustí
a ony jako prázdná křídla
rozprostřou prach do svých perutí
Půjčujeme si své kroky
člověk člověku obnošený
rozněcuje popel
aby měl co žrát
A pak konečně
odhrneš mi život něžně z očí
clonu bránící nadechnutí
Autor Ophelia81, 07.03.2024
Přečteno 124x
Tipy 41
Poslední tipující: enigman, Malá mořská víla, Aiury, Acortai, Frr, nehledaná, Fialový metal, J's .., IronDodo, Iness, ...
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

a už žádné mezitím...

14.03.2024 09:03:56 | enigman

ano... definitivně...

14.03.2024 09:15:47 | Ophelia81

Hodně dobré, hodně vyzrálé, všechna čest

10.03.2024 07:20:32 | Romain123

Moc děkuji!

10.03.2024 10:05:18 | Ophelia81

Každej výdech má svý nadechnutí. Tady hooodně hluboký, jde z nitra.
Odhrneš mi život něžně z očí, to je krása!
Ophel, moc ráda jsem u tebe pobyla:-)**

07.03.2024 14:54:59 | cappuccinogirl

Děkuji, Cappu, potěšilas jako vždy :)*

07.03.2024 19:44:43 | Ophelia81

Prozření vidoucího.

07.03.2024 14:08:39 | Jan Kacíř

Ale co vidí pak...

07.03.2024 19:43:57 | Ophelia81

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí