Nevíme, co jsme...

Nevíme, co jsme...

Napínáme, až praštíme
soucitem k vymknutosti
jakés manýře
nebo člověku, chceš-li
můžeš mě trpět do úsvitu
a já budu trpět Tebou
protože jsme spolu
zrovna na jednom trnu hvězdy 

Nevíme, jak se nazvat
Tísníme prostor zbytečnými slovy
odkrajujeme z bytí
své zvětralosti až na čelist
Spínáme kosti k zbytnělé věčnosti
uvíznuti mezi vírou a beznadějí
izolujeme břehy a rouškujeme věty

Hledáme lehkost ponořeni v šedá souhvězdí
Zbavujeme se patosu
s každou vrstvou odlupujeme nic
k tichému středu země
pulzující vnitřnosti

Odbíjíme, ale nechceme to vyslovit

Autor Ophelia81, 12.03.2024
Přečteno 253x
Tipy 28
ikonkaKomentáře (14)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

21.03.2024 13:22:24   uživatel smazán

...a pak uvidíte fotku jako je třeba tato https://shorturl.at/flGRX a nevíte, kým jste, jen víte, že na ničem nezáleží a že se ten příběh odehrává úplně někde jinde a je vám do pláče nebo do smíchu nekonečně velkou lehkostí...

líbí

21.03.2024 15:59:27   Ophelia81

Ano... Ten pohled je očistný i děsivý zároveň... jako svoboda pádu...

líbí

21.03.2024 13:13:46   Jan Kacíř

Já to i řekl až jsem se lekl. Leč jsou chvíle hluchoty. Napsala jsi to nádherně. neběhá mi po zádech mráz, jen jsem namíchaný z uvědomění. Co je lepší???

líbí

21.03.2024 15:58:07   Ophelia81

Při vyslovení běhá po zádech leccos, před čím se raději hrbíme... Děkuji... Asi to uvědomění, ale lze snést jen na chvíli. Tak akorát na reflexi básně.

líbí

14.03.2024 08:59:36   enigman

kdo by taky chtěl slyšet zvonění...

líbí

14.03.2024 09:17:45   Ophelia81

a ještě poslední...

líbí

12.03.2024 21:28:20   Sonador

ale umlčet to... nelze... nezbývá než přijmout...

líbí

13.03.2024 00:03:51   Ophelia81

ano... nakonec slyšíme každý krok...
Děkuji*

líbí

12.03.2024 14:15:30   cappuccinogirl

Trn hvězdy nedává pro dva příliš mnoho prostoru. Proto je občas velmi těžké se na něm "srovnat". Svět je mnohem větší, přesto někdy, jako by to neplatilo a toho manévrovacího prostoru pro jednoho, na kterým může volně dejchat i přesto, že miluje, je snad ještě míň...

líbí

12.03.2024 16:54:41   Ophelia81

Máš pravdu... Musíme našlapovat opatrně po trnech a občas do kroku zpívat...
Děkuji, Cappu!*

líbí

12.03.2024 13:31:52   Anděl

Moc moc ráda jsem četla. krásné, děkuji:-)

líbí

12.03.2024 16:53:41   Ophelia81

To mě velmi těší, já děkuji :)*

líbí

12.03.2024 11:15:10   narra peregrini

mezi vírou a beznadějí... sevření v pěst s prosebným poselstvím v očích ... skvělá Oph.. skvělá báseň... díky

líbí

12.03.2024 16:53:26   Ophelia81

U člověka vždy je to tak... Nevíme, co jsme, ale hledáme...
Děkuji za procítěné čtení, Narro *

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.6 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ X ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel