Návštěvnost
Nevíme, co jsme...
Nevíme, co jsme...
soucitem k vymknutosti
jakés manýře
nebo člověku, chceš-li
můžeš mě trpět do úsvitu
a já budu trpět Tebou
protože jsme spolu
zrovna na jednom trnu hvězdy
Nevíme, jak se nazvat
Tísníme prostor zbytečnými slovy
odkrajujeme z bytí
své zvětralosti až na čelist
Spínáme kosti k zbytnělé věčnosti
uvíznuti mezi vírou a beznadějí
izolujeme břehy a rouškujeme věty
Hledáme lehkost ponořeni v šedá souhvězdí
Zbavujeme se patosu
s každou vrstvou odlupujeme nic
k tichému středu země
pulzující vnitřnosti
Odbíjíme, ale nechceme to vyslovit
Komentáře (14)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk...a pak uvidíte fotku jako je třeba tato https://shorturl.at/flGRX a nevíte, kým jste, jen víte, že na ničem nezáleží a že se ten příběh odehrává úplně někde jinde a je vám do pláče nebo do smíchu nekonečně velkou lehkostí...
21.03.2024 13:22:24 | twisted.wicker
Ano... Ten pohled je očistný i děsivý zároveň... jako svoboda pádu...
21.03.2024 15:59:27 | Ophelia81
Já to i řekl až jsem se lekl. Leč jsou chvíle hluchoty. Napsala jsi to nádherně. neběhá mi po zádech mráz, jen jsem namíchaný z uvědomění. Co je lepší???
21.03.2024 13:13:46 | Jan Kacíř
Při vyslovení běhá po zádech leccos, před čím se raději hrbíme... Děkuji... Asi to uvědomění, ale lze snést jen na chvíli. Tak akorát na reflexi básně.
21.03.2024 15:58:07 | Ophelia81
kdo by taky chtěl slyšet zvonění...
14.03.2024 08:59:36 | enigman
a ještě poslední...
14.03.2024 09:17:45 | Ophelia81
ale umlčet to... nelze... nezbývá než přijmout...
12.03.2024 21:28:20 | Sonador
ano... nakonec slyšíme každý krok...
Děkuji*
13.03.2024 00:03:51 | Ophelia81
Trn hvězdy nedává pro dva příliš mnoho prostoru. Proto je občas velmi těžké se na něm "srovnat". Svět je mnohem větší, přesto někdy, jako by to neplatilo a toho manévrovacího prostoru pro jednoho, na kterým může volně dejchat i přesto, že miluje, je snad ještě míň...
12.03.2024 14:15:30 | cappuccinogirl
Máš pravdu... Musíme našlapovat opatrně po trnech a občas do kroku zpívat...
Děkuji, Cappu!*
12.03.2024 16:54:41 | Ophelia81
Moc moc ráda jsem četla. krásné, děkuji:-)
12.03.2024 13:31:52 | Anděl
To mě velmi těší, já děkuji :)*
12.03.2024 16:53:41 | Ophelia81
mezi vírou a beznadějí... sevření v pěst s prosebným poselstvím v očích ... skvělá Oph.. skvělá báseň... díky
12.03.2024 11:15:10 | narra peregrini
U člověka vždy je to tak... Nevíme, co jsme, ale hledáme...
Děkuji za procítěné čtení, Narro *
12.03.2024 16:53:26 | Ophelia81