Bezbarvé já
Bezbarvé já
Možná oblíbenou barvou nebudu,
ale na svět se stejně usměju.
Když vím,
že mě někdo milovat bude,
někdo nesnášet může.
Ale stejně mě někdo někdy potřebovat bude,
do díla svého na rozjasnění ho celého.
Tohle si dokola nalhávám,
i když nikoho nezajímám.
Nikdy zajímavou barvou nebudu,
i když v noci o tom snít mohu.
Nechápu, proč spokojená
sama se sebou být nemohu
a duši si ničím kvůli tomu.
Jako dítě jsem spokojená byla
a o nic z toho se nezajímala.
Přála bych si,
aby to šlo i teď,
jako za dětských let.
Nejde to kvůli ostatním.
Když mi říkají,
co a jaká být smím.
I když dělám, co říkají.
Tak stačit, jim stejně nestačím
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Změní se to, Anežko, neboj... a myslim, že pochopíš, že držet tempo ostatních není vždy třeba...drž si to svý... spousta lidí tě předběhne, ale spoustu necháš za sebou a nějaký s tebou srovnaj krok, a budou se u tebe držet...
19.03.2024 10:39:12 | cappuccinogirl
Anežko, je ti 14 let, v tomhle věku je člověk většinou trošku citlivější a hlavně má tendenci svoje pocity zveličovat.
Snaž se myslet trošku optimističtěji, uvidíš, že bude líp.
18.03.2024 22:33:28 | Žluťák
Milá Anežko, každý, včetně Tebe, je pro někoho jeho oblíbenou barvou ;-)
Moc hezky jsi to napsala - měj se kouzelně :-)
18.03.2024 20:57:19 | Ondra
