Je něco, co nás přesahuje,
Bůh je naší součástí,
přesto životy připomínaj rozbité stroje,
rány krvácí zpod náplasti.
Je něco, co nás přitahuje
jako svit dalekých hvězd,
duše v představách se pohybuje,
myšlenky nechává rozkvést.
Je v našich silách tvořit i bořit,
záleží na naší vůli.
Jakou bránu chceme otevřít -
do světla či do noční můry?