Díra

Postavili hlas, aby mohli křičet
A přitom lezli do mramoru ušima a tesali
až z okrajů odkapávala míza
Zuli se, aby v ní mohli šlapat
voněla jako zbytky člověka před poznáním
Vylepšovali předky
Kultivovali výraz, součástky i provedení
Vyhlazovali do oblin vyčnívající slova,
přesahující ňadra a bledá lůna
A hele, vykřikl někdo, člověk, umění, bůh!
Něco jako žena hází pohlavím jako strachem
nebo láskou?
Vystavené exponáty, vycpané do autenticity
těkají mezi diváky
Dívají se, skoro jako by ještě mohly křičet
Bez hlasu jsou ústa taky jenom díra
setmělá žízní, kterou zapomněla