Mršina

Chcípám noc
Nedopalky máčím v sedlinách
a obaluji zbytky kůže
Nerozsvěcej
Pokrývám tmou doznívající vzdechy
osidluji parapety
aby vzduch nepronikal tak ostře
jako dnešní ráno
Otevíráš, ale patro obrostlé zbytky výkřiků
sotva sípe
Nedotýkej se toho
mršina ještě čerstvá
nafukuje se teplým vzduchem
Vyloučený prostor opouští těla
nevím, kde ležím já, ty, stůl, ani práh
rozměry cizosti, vysídlení
Nedotýkej se toho
Chcípá
Neobracej ty oči ke mně