Už dlouho jsme tam nebyli
Už dlouho jsme tam nebyli
Visíš - komíhavý bůh
nad mým úsvitem
Všude, kam vstupuješ
třese se prostor
vrčí jako pes
Hledání náruče
kam spadnout
bez velkých třesků
i každodenní okusování
může jít do hloubky srdce
Plivni za úsvit
kam nedohlédnu
Vidíš -
padající hvězda trhá vesmír
ústa stejně němá
Už dlouho jsme tam nebyli
Spolu, ani každý zvlášť
Chtěli bychom si bolet
Ale měkká noc
lepí žaludky
Nic se nehýbe
Světlo, viselec v okně
Držím se okraje nitra
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk07.05.2024 18:08:06 cappuccinogirl
Padající hvězda trhá vesmír, sama rozervaná na cáry.... pád je nevyhnutelnej? Pak dobře, že noc je měkká, nebude to snad tolik bolet, a možná se i ta "hvězda" z toho pádu vylíže, i když bolestivě...
Děkuju Ophel, za zamyšlení, jak je někdy i "hvězdám" těžko, natož nám obyčejným:-)*
08.05.2024 00:04:55 Ophelia81
I hvězda rozumí, když je těžko smrtelníkům... Já děkuji, Cappu, za to zamyšlení :)*
07.05.2024 11:41:04 J's ..
a on pod oknem už už chystá kamínek
že cinkne o okno
ale ono je otevřené do noci
a spí
a tak bude s hvězdářem až za úsvitu*
