Už dlouho jsme tam nebyli
Už dlouho jsme tam nebyli
Visíš - komíhavý bůh
nad mým úsvitem
Všude, kam vstupuješ
třese se prostor
vrčí jako pes
Hledání náruče
kam spadnout
bez velkých třesků
i každodenní okusování
může jít do hloubky srdce
Plivni za úsvit
kam nedohlédnu
Vidíš -
padající hvězda trhá vesmír
ústa stejně němá
Už dlouho jsme tam nebyli
Spolu, ani každý zvlášť
Chtěli bychom si bolet
Ale měkká noc
lepí žaludky
Nic se nehýbe
Světlo, viselec v okně
Držím se okraje nitra
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Padající hvězda trhá vesmír, sama rozervaná na cáry.... pád je nevyhnutelnej? Pak dobře, že noc je měkká, nebude to snad tolik bolet, a možná se i ta "hvězda" z toho pádu vylíže, i když bolestivě...
Děkuju Ophel, za zamyšlení, jak je někdy i "hvězdám" těžko, natož nám obyčejným:-)*
07.05.2024 18:08:06 | cappuccinogirl
I hvězda rozumí, když je těžko smrtelníkům... Já děkuji, Cappu, za to zamyšlení :)*
08.05.2024 00:04:55 | Ophelia81
a on pod oknem už už chystá kamínek
že cinkne o okno
ale ono je otevřené do noci
a spí
a tak bude s hvězdářem až za úsvitu*
07.05.2024 11:41:04 | J's ..
