O tom všem můžeme mluvit jako lidi

K čemu voda do řeky
sousto do žízně
říkání do tebe
Kalhoty ke kolenům
roluješ do modlitby
Dásně zamlčují vzduch
proudí tajně do mého břicha
Zakresluješ chladnoucí stopy
roztroušené zapomínání
Tahám za kliku, věším hlas
Smyčka neobratně pevná
záškuby slov v posledním výkřiku
komíhají se nade mnou
vyděšené smrtí
dívají se jinam