Co ještě mohu opustit
Co ještě mohu opustit
Přibíjím tě vlastním slovem
Pranýř člověka, který zapomněl
musí zapomenout, kudy vede
dohasínající metrika
Zpředmětňuješ své orgány
ale nikdo nechce uplakaného kurevníčka
Rozkládáš tělo, nevidíš, neodrážíš se
v žádném člověku, věci, řece
Obličej tiskneš na plochý kámen
Šeptáte si, kdo komu dá
kdyby měl
Závidíš světlo za šíjí
i šilhavé oči
říhající rytmus kroků člověka
nerozumíš mu, ani když jsi to ty
těkající torzo
Co ještě mohu opustit
abych nebyl
Komentáře (19)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk20.05.2024 15:16:52 cappuccinogirl
Tenhle text, myslím, musí bejt hodně těžkej pro každýho, kdo se má aspoň trochu rád...silně jsi se tady do toho opřela:-)
Dám si zas ccino, ať se dostanu co nejrychlejc do pohody... udělala bys ze mě kávomaniaka, Amazonko, kdybych ho ze sebe neudělala já sama už dřív:-)))*
20.05.2024 17:25:04 Ophelia81
Tak snad poezie zvyšuje tlak jen přiměřeně :) Děkuji, Cappu!*
A možná pro uklidnění - co když to v jiné rovině budeme číst jako text o možnostech současné poezie, která opouští konstantu času i prostoru, zpředmětňuje člověka, opouští lyrický subjekt a jeho zpověď a hledá základní rytmus člověka?... Co ještě ze sebe mohu opustit, abych mohl mluvit?
20.05.2024 17:38:31 cappuccinogirl
Můžeme to brát jakkoli, Ophel, přečíst zvládnu cokoli. Připustit si nazírání na člověka jako na předmět, to už bych viděla jen schránu bez duše...to člověčí bych musela odsunout kamsi pryč... a v takovým případě spolu s tím opustím klidně cokoli, to důležitý by pro mne bylo stejně v tahu...snad ti nevadí, co jsem teď napsala, odpusť:-)*
20.05.2024 18:31:02 Ophelia81
Samozřejmě nevadí, Cappu, i psát lze cokoli, a každý má svůj prostor, kde se cítí dobře, a který občas překračuje, aby někam došel. Důležité je, že se potkáváme :)*
20.05.2024 18:44:20 cappuccinogirl
S tebou a tvou poezií je mi ctí...
I když vim, že každej nahlížíme jinak, okamžiky, ve kterých se "dotkneme" jsou mi cenné:-)
Krásnej večer přeju:-)*
20.05.2024 12:55:10 Sonador
tak takhle to vypadá, když člověk konečeně dojde, do místa "bez lítosti"...
