Všechno je sen,
všechno je fata morgána,
všechno je cesta
Od prahu ke dveřím,
kolik cest je na světě,
a já jsem zpátky.
Je čas, abych zase odešel...
Města
hoří fialově,
rudě,
západy slunce tančí,
marně doufajíc
v zázrak, je to možné?
Marnost,
život bez konce,
bez začátku.
Nezáleží na tom,
co bylo,
co se stalo.
Nezáleží na tom, co se stane...
Unavený,
dívám se dopředu,
do nikam.

24.05.2024 22:45:25 Emily Říhová
...a myšlenkám na zmar utíkám...
Opatruj se Honzí, PPÚ a objetí letí (*)
24.05.2024 22:47:19 Tomcat
Miluško, dík, ten obrázek byl inspirace k básni ;-)**
24.05.2024 23:04:20 Emily Říhová
...jsem ráda že ty pocity patří pouze k obrázku;) pa*
24.05.2024 23:08:28 Tomcat
My musíme žít pro lásku, takže žádný zmar (prostě hledám inspiraci v obrázcích a slovech mimo sebe) pá**