Sirény

Jak já ti rozumím!
když po palubě kráčíš
kapsy plné kávy
šňupeš den
přitom cpeš do slabin
ocas zpívající ryby
Oholil jsi do čista její zpěv
věnce rozhazuješ
jako by se nesmejčilo
Zatímco nějaký ostrov čeká
až porostou tvé verše
zašimrají v klíně
neznámé tanečnice
šeptající tvým stránkám
o bohu, kterého čekala

Jak já ti rozumím
stříhám ti vlasy
upravuji vousy
vplétám se do sukní
které zvedáš – obloha
a nezaprší
Pak kdosi zvolá: země!

Podíváš se na mě
- v některé vzpomínce skočíme
zapálené dřevo kouše do pat
jako tvá vlna
Chtěla bych zastavit příboj
rána za ranou
na mírumilovném těle
Hladinou prosvítá odevzdání –
neseš mě

V jiné vzpomínce
chytneš mě pod krkem
a já stisknu tvé srdce
oko k oku
jako bájná obluda
Miláčku, jak já ti rozumím!