..odeZnělá..

R e p e t e   asi po sto páté

               To propletené bytí v čase / vzpomínky mnohdy skoro svaté

                       blednou i hoří (však to znáte)

               dokud „to uvnitř“ nezeptá se

       potichu duše v šeptání

zda ač to svět je v plamenech – klid nadosah je v těle?

 

A melodie hladí, teče - toulá se hloubkou vyznání

               pro slzy vdov a touhy v žití, stejně jak touhy skryté v snech

               pro meče králů při andělech

               pro jiskry, co se v plamen vznítí

               pro prosby poustevníků, které se NIKDY nedaní…

 

Přátelství pravé je jak přívěsek – za deštivého dne i noci

                    Ta slova kolotají vahou nesmírnou!

 

A když se nebe utrhne – zůstává stále silný pocit

               že hranice se překročí a život po životě teprve je hrou…

       

    odezní snahy

             

             a oči pohaslé náhle to vidí

                         pak srdce z purpuru došlo své váhy

 

            a pole svíčkami poseté  / směr pro odlet jen osvětlí a řídí..

          

                                         ..svět za světem..