..Třináctero proměn..

Z prachu Hvězd a Země šepotání
rodí se číslo, které světlo chrání
Třináct je kroků, co povedou dál,
do kruhů spirály – do nekonečných skal

Toť cyklus konce - I zrození všeho
toť brána ku smrti, i bílé ráno s něhou
list, který opadá a květ, co znovu kvete
život se navrací v Paměti věků světem...

Mája si zatančí, pak spořádá svůj klam,
své tváře zahalí – všem dokola, nám, vám
Iluze za tím vším je pro poznání hlad
nebo most do děje sekvence rozhýbat...

Změna je věčná tvář – prastará mocná diva
co vlasy ze stříbra si rozplétá a zpívá
Třináct je měsíců – lunární cyklus děje
ve dlaních osudu – co do očí se směje...

Proměna začíná vždycky jen u nás samých
zlo musí hroutit se pro dobro zvuků známých
Každičký koloběh nás v svém tvaru změní,
srdce se probouzí v posvátném přiodění...

Třináctka v tichosti šeptá svou ryzí spásu
volá nás posvátně – k věčnosti Vládce časů
Není to neštěstí, nýbrž klíč kódů v dlaních
vzkříšen krok třináctý – ať navždy nás chrání...

Život jest tanec všech posvátných forem Bytí
kde smrt i život si svou ruku s další chytí
volá nás chórem svým pro proměn třináctero
ať hvězdné bytosti se formují svou sférou...