Bílá peřinka

Anotace: Je to hořká báseň o naplněné blízkosti, o rozdílu mezi růstem a touze po tom, co je za plotem - nedostupné, jiné, vysněné. Některé věci se k sobě nehodí, i když se miluji. A to je jedna z největších pravd vůbec.

Kvítek klíčí v zahradě hnojené,
skrze bahno, humus barvami zdobené,
květ vedle květu.

Jiné vadnou,
hnijí!
Jiné rostou,
k slunci se zdvihají…
Takových je spousta,
stejných… jedná k druhé.

Však když vyčnívá jedna…
za plotem se tyčí…
a květ obyčejný v snech touží…
aby ve váze spočinul…

Ne sám…
ne s jiným…
jen s květinou bezejmenné,
jen s květinou za plotem…

I kdyby střípky dvou budoucích se smíchali
při rozbití…
I kdyby se spravila ve vazů jednu…
nikdy spolu krásu tvořit nebudou…

Hřejivé, co zůstává…
až zima přijde…
a sníh s ním…
peřinka bílá zahalí sny.

Tak snad v životě dalším…