Noc je temná, v hlavě temno,
Co jsem já a co můj démon?
Kdo jsem já, bez svého démona?
Možná lepší člověk, už mám jasno.
Možná ani trochu, jenom bůh Amon.
Slyším hlas, je hlasitý, zvučný,
Co mi říká? Napovídá, láká.
Ale jaký hlas? Mého vědomí, nebo démona?
Možná bych byla ještě horší? Vše je možný.
Mám ráda svého démona, vždy mě přiláká.
Kde bych byla, kdybych ho neposlouchala?
To se nikdy nedozvíme.
Vždy jsem ho vnímala,
Myslím si, že bych nebyla o nic lepší.
To, co jsme, nás dělají naše chvíle,
Naši démoni, naši andělé, naše utrpení.
Můj démon je část mě,
Já jsem démon, démon je já.
Žijeme s démony v naší hlavě,
My jsme oni, oni jsou my, kdy? Teď právě.
Kdo ví, jaký by byl život?
Možná by byl lepší, nebo lepší podvod?