Monument

Hlavou šmrdlám monument

osmičky za zvolenou slepotou

vyzářenou sluncem.

Zní chladná jarní noc,

před chvílí zněl slunný den.

Frekvencí fraktálů zde

mimo čas propojen.

 

Elektronikou znova básník odkojen

v přírodě děl (,) býval odpojen,

přitom stále se zemí spojen

ruku v ruce náš průchod vesmírem.

 

Bude protentokrát fantazie

moci splývat s bludem?

Chci se zeptat nás: Kudy jdem?

Skutečnost sviští galaktickým průletem.

Předpovědi lze zaříkat pod křížem.

 

A co dál, my dva?

Dvě různé skutečnosti

smetáme prašno

na příliš tvrdé povrchnosti.

Vzduchem létají ambice

jiných lidí.

Někdy vdechnem zplodiny rodin,

jindy je vnímám, jak vše cizí.