..poslední monolog zrcadlení..

..poslední monolog zrcadlení..

Anotace: věřím, že každému se vrátí mnohé z toho, co vyzáří svou vibrací a stejně tak věřím, že v jednu chvíli před koncem, pocítí každý všechna příkoří, která způsobil, jako konečnou sebereflexi vidění se očima jiných

Erik A. Ton

*

..já v šeru ztrácím se, v tom bodu před odchodem

slyším svůj vlastní hlas - zlověstně dutý, cizí

ta slova soudů mých, ty vtipy nesourodé

se vrací v pohledech, svůj vlastní hněv teď sklízím!

 

V očích, jež přecházel jsem s posměchem a ráží

teď vidím pravdivost, co hořkne do pachuti

Ta slova „všech mých já“ - jak břemena teď váží

a s každým výdechem mne cosi přiznat nutí;

 

že vidím Ženy stát - bez slov nade mnou tiše

kde já jen hledal klam, tam ony nesly tíži

mé verše, jedy slov - teď pálí žárem příšer

stydím se zcela tu, že cestu jim jsem křížil...

 

Ten úsměv přetvářek - byl jen štít zraku mého

A klid, jímž mlčely - byl prostor do přežití

když psaly o bolesti - já křik čet‘, místo s něhou

teď slyším každý tón - skrz vpich, co v sobě cítím

 

že láska není styl, ni ladnost v každém dění

já nyní poznávám, když dech už těžkne plicím

A v srdci stopy žen, co tisíckrát jsem plenil

se nyní odráží. Odpusťte – chtěl jsem říci...

 

* *

Autor šuměnka, 15.05.2025
Přečteno 82x
Tipy 25
Poslední tipující: IronDodo, Iva Husárková, jort1, danielsoft, cappuccinogirl, LaSasanka023, Marťas9, Kan, Rafinka, Psavec, ...
ikonkaKomentáře (17)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

To je ale silné a hlboké! Tá sebareflexia, tá bolesť, tá pokora na konci...proste husia koža! Neskutočné, ako sa dá pocítiť toľko emócií v takom krátkom priestore!

17.05.2025 05:58:43 | IronDodo

líbí

díky moc za nádherné komentáře a za přízeň, které si neuvěřitelně vážím :)*

krásný den (dnes jsem pryč, tak si tě přečtu až zítra)

17.05.2025 06:23:29 | šuměnka

líbí

docela drsné

16.05.2025 09:38:22 | danielsoft

líbí

co je drsné?? - tak to je - drsné je to u těch, co si to drsně navibrují :)**

16.05.2025 10:56:56 | šuměnka

líbí

hluboce upřímné
je tohle podívání se do očí pravdě:-)

lítost bolestivě sevřená mezi zuby

mnoho z toho, co ze sebe vydáme
se nám v životě vrací
jako bumerang

:-)**

15.05.2025 21:29:15 | cappuccinogirl

líbí

..byla to pomocná ruka, aby pochopil, oč kráčí

že snaha, stát tu proti všem, jen jeho bolest zračí...

díky cappucci :)** dnes mám na tebe chuť, asi si tě dám

16.05.2025 07:46:42 | šuměnka

líbí

& a já vím, že pro tebe je láska FAKT nejvíc :)**

love

15.05.2025 18:39:56 | LaSasanka023

líbí

no snad pro všechny - bych myslela??

láska není jen esence domnělá

je to Síla Sil - kterou by každá duše zkrásněla :)**

16.05.2025 07:43:21 | šuměnka

líbí

Hle, vy Dvě. Jak ve fúzy krasného jazzu. Dvě v jednom.*

15.05.2025 18:10:35 | šerý

líbí

:))**
díky pane - ty vždycky víš, co říci :)*
krásný den měj

16.05.2025 07:44:05 | šuměnka

líbí

V šeru slov, kde příběhy se rodí,
tam pravda kráčí v stínech, v tichu bloudí,
když z veršů trny trčí, křehce bodí,
a masky padají – kdo pravdu soudí?

V té tiché válce v slovním zátiší,
kde city šeptem píšou nové tóny,
tam v každém rýmu srdce dřív čiší,
teď skrývá se – jak prach pod záclony.

V té hře, kde úsměv chřadne do přetvářek,
a bolest voní řádky v skryté noci,
však stíny známe – každá slza má řek,
a slova lžou, když pravda volá k moci.

Možná, že slova rostou jako les,
kde písmem větve objímají šero,
však kořeny jsou pravdou – každá čest,
a v tvých verších se ztrácí světlo, směro.

Tak piš dál, skryj se v příběhů tvé říši,
a čtenáři tě chválí v každém kroku.
Já vidím pravdu, co ti v očích tíží,
a veršům tvým – jak tichý déšť – dám poklonu.

15.05.2025 08:59:53 | Philogyny1

líbí

V tom přímí zrodu pro příběhy vět
snad pravda jde i bloudí zároveň
tam masky padnou mimoděk si hned
všem kloboukům postrádající třeň

proč tichá válka v slovním zátiší?
proč trny ostré, kde je křehký zrod?
srdce všech se snad ničím neliší
tak k čemu skrývání? Když není vhod

tak stačí přeci říci narovinu
a nemusí se chřadnout přetvářkami
že každý objekt má kus svého stínu
a každého zas jiné květy mámí

i tam, kde větve šero objímají
tak skutečná čest vzejde kořeněním
tam v tichu oči fantazií hrají
tam vlahem deště štěstí druhým přejí...

15.05.2025 11:41:27 | šuměnka

líbí

já vždy jen vydechnu - díky krásně :)*

ano, kořeny jsou pravdou v každém pádu
a každý poplaten je sobě ve svém hradu

15.05.2025 09:07:17 | šuměnka

líbí

A ony mlčí ne z hněvu, ale z bolesti,
co kvetla v stínech tvého nevědomí.
Teď sklízíš ticho a v něm zní všechny věty,
jež jsi nevyslechl...

15.05.2025 08:45:21 | mara539

líbí

ano, z bolesti - co nesou matky, ženy, dcery i sama Země

muži jsou z lůna jejich - a přesto hledí na ně povýšeně a temně!

děkuji ti má drahá! :)**

15.05.2025 08:57:26 | šuměnka

líbí

Odpuštění leda tam nahoře..

15.05.2025 08:21:45 | Jan Kacíř

líbí

to ano - ale i na zemi to lze - pokud se pro to něco udělá :)*

protože jinak to pomyslné peklo a očistec - si každý ve vlastní režii dá

15.05.2025 08:23:08 | šuměnka

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel