Křídlo ve zlaté slze

======================================

                                                        Pro Tebe, Albo

             

               I.               

               Padesát milionů let —

               kdy hvězdy halila tma hustá

               a já — malý tvor v obrovském lese,

               jsem mířil k oku Boha.

                                               ···•···

               II.

               Kde pryskyřice dýchala horečkou,

               stromy vyšší než dnešní věže,

               kde páry syčely a k nebi stoupaly,

               bzzzučel jsem a letěl ke zlaté slze.

                                    ···•···

               III.

               Byla tak teplá, ta kapka světla,

               past z medu a času.

               Křídlo se jí dotklo — a pochopilo.

               Vtáhla mě do sebe jako myšlenku,

               kterou Tvůrce zavrhl.

                                      ···•···

                IV.

                … poslední třepot křídel,

                zoufalý pokus nadechnout se —

                a pak? Ten, kdo se ztratil

                a zůstal po něm kámen.

                                       ···•···

                V.

                Tolik nekonečných let,

                držím tě v náruči průzračné.

                Jsi můj host, co tluče, tepe

                namísto mého srdce.

                                       ···•···

                VI.

                Jediný důkaz,

                že i kámen sní.

                Ty jsi pohyb, já jsem trvání. 

                Dvě poloviny jedné vteřiny —

                rozříznuté navěky.

                                         ···•···

                VII.

                Jsi prchavá chvíle

                zachycená v letu.

                Parazit můj i má láska.

                V kolébce žiješ, ve zlatém hrobě.

                                         ···•···

                VIII.

                Z jantarového pláče stvořil jsem sarkofág,

                v plášti smrti líbám svého vězně.

                Vědci vidí jen exponát —               

                dva vrazi milují se navždy.

======================================